Ohlasy

 

Z děkovného dopisu pana H.K.  adresovaného ředitelství Thomayerovy nemocnice

"....paní Debora Martásková mi poskytla velmi cennou podporu v kritické první noci po nehodě, kdy jsem se - sám hospitalizován na dospělé chirurgii - dozvěděl o velmi vážném stavu své dcery. Stejně tak cenná byla i její chápavá a obětavá pomoc naší dceři poté, kdy se probouzela z umělého spánku a dozvídala se o rozsahu svých poranění. Má velkou zásluhu na tom, že dcera nepodlehla depresím, ale s nadějí a vyrovnáním se pustila do dlouhého zápasu za své uzdravení. Samotný lékařský tým nám sdělil, že bez této nutné podmínky by jejich působení bylo stěží tak úspěšné."

 

Z osobního dopisu pacientky (93 let)

"...člověk prý má urovnat vztahy, dělat co se dá a já naopak vztahy (co se dá) zabíjím. Nad vším přemýšlím sama - nevím, jak dál - poraďte, radívala jste mi. Moc na Vás vzpomínám, jsem ráda, že mohu alespoň psát. Deboro, měla jsem a stále Vás mám ráda, moc na Vás vzpomínám a šmytec.  stará Kovaříková "

 

Z děkovného dopisu pana J.H., pacienta Thomayerovy nemocnice

"Jako pacienta Thomayerovy nemocnice mne navštívila paní Debora Martásková a posléze jsme navázali krásné přátelství. Vždy jsem se těšil až uvidím mezi dveřmi pokoje její usměvavou tvář. A vždy byl den pro mne hezčí. Její povzbudivá slova mi byla oporou. Paní Debora je opravdu vzácný a milý člověk.

Shalom Deborko"